Ve dnech 12. až 14. 2. jsme se zúčastnili kurzu „Preparing the Environment for the Second Plane Child“, pořádaného AMI Prague (Association Montessori Internationale). Vedla jej paní Carla Foster.
Obsahem semináře bylo jak řešit fyzické uspořádání prostor, ale i sociální a morální aspekty, které prostředí třídy/školy vytvářejí. Velkým tématem byla i integrace přírody a venkovních aktivit do běžného chodu školy.
Nelze nasdílet celý třídenní kurz, ale vybrali jsme pro vás 7 tipů, čemu při přípravě prostředí a kontinuální práci na jeho udržování a zlepšování věnovat pozornost.
a ta by měla být součástí prostředí: třída má být nejen funkční celek, ale také s pěknými věcmi (obrazy, kusy nábytku, skulptury); v přírodě je krásy spousta a můžeme ji dětem předkládat při pobytu venku nebo zprostředkovaně přes fotografie či obrázky; při svých aktivitách děti chtějí dělat věci, které krásné jsou (zdobit si papíry s výpočty, napsat písmeno s ideálním tvarem) a my bychom jim v tom neměli klást překážky (např. zbytečně nechválit písmo, když samo dítě není spokojeno, protože má jiné představy o výsledku, který chce dosáhnout; naopak pochopit, proč se mu některá jeho písmena nelíbí);
lidé mají řadu tendencí (pohyb a aktivita, komunikace, sebekontrola, sociální tendence, orientace, …) a možnost je vyjádřit a pracovat s nimi vede k vnitřnímu naplnění. Snažme se skrze prostředí tyto tendence mobilizovat. Období věku 6-12 je obdobím, kdy je důležitý sociální rozvoj dítěte. V montessori třídě, díky jejímu způsobu fungování, je spousta možností, jak například tuto tendenci uspokojovat (učí se, jak funguje přátelství, jak požádat o pomoc, co je konflikt a jak s ním pracovat). Při nastavování prostředí bychom se měli věnovat alespoň většině lidských tendencí.
integrace přírody do běhu školy je nutností, stejně tak začlenění dovedností do práce s materiálem. Ve věku 3-6 se děti naučily např. řezat pilou, teď chtějí nejen řezat, ale z nařezaného stavět a něco postavit. Chtějí akce a výzvy, třeba vylézt na nějakou horu, společně.
děti v období 6-12 jsou schopny abstrakce a postupně dokáží z konkrétních hmatatelných pomůcek vizualizovat např. proces, který je s pomůckou spojený, avšak stále je nutné aby děti ve třídě viděly do polic z míst, kde pracují. Musí mít možnost procházet třídou a tím také mít možnost míjet ostatní při práci (sociální aspekt, učení se od ostatních, budování komunity třídy). Oproti věku 3-6, kdy děti větsinou pracují separátně u samostatných stolků, mějme ve třídách větší stoly, aby děti byly vedeny ke sdílení jednoho prostoru a mohly se vzájemně inspirovat a učit, ale také aby učitel-průvodce mohl s dětmi vědomě pracovat na způsobech vzájemného soužití.
děti potřebují zkoumat, mít možnost věci rozebrat a složit, utrhnout květinu či list a prozkoumat ji pod mikroskopem nebo lupou, najít o ní více informací. A to má probíhat ve chvíli, kdy dané dítě zkoumat potřebuje (ne, když zrovna zazvoní na hodinu biologie, ale v montessori třídách nezvoní).
materiál pro děti na prvním stupni je komplexní ucelený soubor pomůcek, který ale není potřeba procházet lineárně v určitém pořadí. Je to vzájemně provázaný soubor a mezi pomůckami se dá různě přecházet a vracet se. Např. nezáleží na tom, zda se dítě bude nejdříve věnovat sčítání a potom násobení či naopak. Není jeden způsob a jedna cesta průchodu postupné práce s pomůckami. Učebnice a pracovní listy k lineárnímu průchodu naopak navádějí.
je důležitá část práce ve třídě. Způsobů jak skupinově pracovat je spousta (vzájemné pomáhání či učení, hraní rolí, kolaborativní projekty se společným cílem).
A dozvěděli jsme se mnohem víc. Celý seminář byl velmi inspirativní. A tak se těsíme nashledanou s vámi nad tímto tématem u nás v Mintu v některém z našich budoucích montessori podvečerních sedánků.